Existuje asi mnoho teorií, jak to vlastně s historií sibiřské kočky bylo. Mně se po prostudování informací asi nejvíc líbí to, že naše plemeno doprovázelo kočovníky z evropské části Ruska na Sibiř a později na Dálný východ, a to už okolo 16.století, kdy Rusové začali osidlovat Sibiř. Existuje i teorie, že sibiřská kočka vznikla pářením se kočky domácí s divokými lesními kočkami.

​

První písemné záznamy jsou již z roku 1896 od odborníka na kočky pana Bungarze, který napsal o existenci dlouhosrstých koček na Sibiři.

​

Sibiřská kočka je přírodní a zdravé plemeno. Odpovědní chovatelé ale stejně a pravidelně vyšetřují srdíčko, ledviny, testují své chovné miláčky na infekční nemoci…. Prostě se snaží dělat vše pro zdraví svých kočiček a odchovů. Zdraví je celkem obsáhlá kapitola, které se chci věnovat v jiné části webových stránek. Sibiřská kočka patří mezi středně velká až velká plemena a je u nich dost výrazný pohlavní dimorfismus = kočičky jsou drobnější 4-6 kg a kocouři dosahují hmotnosti až 8 kg. Vývoj a dospívání trvá poměrně dlouho, sibiřka je „hotová“ nejdřív ve třech letech, někdy později. Sibiřská kočka je přátelská, inteligentní, svého člověka miluje a ráda si s ním „povídá“, k ostatním zvířátkům je kamarádská. Miluje společnost, takže jí víc vyhovuje, pokud má doma nějakého zvířecího kamaráda. Sibiřskou kočku je možné chovat v bytě i baráčku. Miluje pobyt venku, proto se jí líbí možnost občasného pobytu ve venkovní voliéře či na zabezpečeném balkóně.

​

Srst se přizpůsobila drsným podmínkám, v kterých žili. Jejich srst má v zimních měsících hodně podsady, která chrání před zimou a krycí srst, které odpuzuje vodu. Dobře se udržuje, pokud neztrácí zimní kožíšek, pak je potřeba česat alespoň 2x týdně. Huňatý ocas je chloubou každé sibiřské kočky a velké, kulaté tlapky, dobře osrstěné mezi prsty také. Tělo je kompaktní, dobře osvalené.

​

Hlava je lehce zaoblená, masivní. Nos středně dlouhý, brada lehce se svažující. Uši středně velké, široce nasazené, konce zaoblené s vnitřním oststěním a štětinkami. Oči mírně oválné, široce od sebe posazené.

​

Všechny barvy jsou povoleny, včetně všech barevných kombinací s bílou, vyjma barev s akromelickými odznaky, barva čokoládová, lila, cinnamon a fawn. Jakýkoliv podíl bílé barvy je povolen.

​

WCF uznalo sibiřskou kočku v roce 1991, FIFe v roce 1998